priroda.cz

Létající draci vyrábějící elektřinu Klasické větrné elektrárny využívají k výrobě elektřiny prakticky jen své lopatky. Zbytek ocelové věže a stovky tun betonu v základech slouží výhradně jako pasivní nosná konstrukce. Létající větrná energetika (známá pod zkratkou AWE – Airborne Wind Energy) tento materiál nahrazuje pomocí softwaru fyziky. Technologie spoléhá na automaticky řízené draky nebo bezpilotní křídla přivázaná k pozemní stanici pevným syntetickým lanem.

článek je inzerce, nejde o odborný text Světelný smog ve městech spolehlivě zamezí výhledům na noční nebe, proto za skutečnou tmou musíte vyrazit do chráněných lokalit. V České republice fungují hned tři oblasti s minimálním světelným znečištěním, kde zřetelně rozeznáte Mléčnou dráhu i tisíce vesmírných těles. Kam se vydat na noční výlet a jak si ho užít naplno? Nepodceňujte přípravu: Repelent proti hmyzu a další nezbytnosti do batohu Než vyrazíte, zaměřte se na výbavu.

autor: Lenka Kadlíková V našem seriálu o evropských mořích jsme už odhalili, jak zásadně salinita, teplotní rozdíly a proudění definují charakter jednotlivých moří i zemského klimatu. Dnes se podíváme na to, jak tyto fyzikální vlastnosti ovlivňují samotný život v těchto mořích.

autor: Petr Kadlík Polské pobřeží si v posledních letech získalo srdce českých turistů. Místo nekonečného spalujícího horka na jihu Evropy nabízí Balt osvěžující mořský vzduch, jemný bílý písek, borové háje a skvělé vafle se šlehačkou. Jenže nic není zcela bez chyby. V Polsku můžete narazit na hejna komárů, kteří vám mohou doslova zničit dovolenou. Mýtus versus biologie: Je Balt skutečně komářím rájem? Abychom komárům nekřivdili, musíme začít trochou entomologické spravedlnosti.

autor: Lucie Hladková Pokud jste v poslední době projížděli českým venkovem, dost možná jste nabyli dojmu, že se česká krajina proměnila v malířské plátno Vincenta van Gogha. A nejde jen o pro slunečnice typickou Moravu. Tam, kde ještě před pár lety dominovaly tradičnější plodiny, se dnes ke slunci otáčejí statisíce žlutých květů slunečnic. A nejde jen o klamný vizuální dojem. Slunečnice roční poslední roky na českých i evropských polích prožívá slušný boom.

Agrovoltaika: Solární panely a zemědělství v dokonalé synergii Agrovoltaika není úplná novinka. Představuje elegantní řešení jednoho z největších dilemat moderní energetiky – konfliktu mezi výrobou čisté elektřiny a zachováním zemědělské půdy pro pěstování potravin. Místo stavění panelů na zelené louce se fotovoltaika integruje přímo nad pěstované plodiny.

„Nádrže drží vodu v suchém regionu a chrání před povodněmi“ Povodí Moravy, vodohospodáři a lidé z Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství vnímají Nové Mlýny jako klíčový hydrotechnický prvek celého jihomoravského regionu. Hlavním pilířem obhajoby vodního díla je garance minimálního průtoku v obdobích sucha, kdy nádrže plynule dodávají vodu do dolního toku Dyje, čímž brání jejímu úplnému vyschnutí a zajišťují vodu pro biologickou rovnováhu i odběry.

autor: Petr Kadlík Do Polska v posledních letech míří stále více Čechů, kteří podlehli kouzlu Baltu. I já jsem jedním z nich. Polské pobřeží ale nabízí mnohem více než jen pláže plné otužilých milovníků studené vody a ostrého větru. Je to i místo, kde vás moře dokáže odměnit a na památku vám daruje krásný kus jantaru. Mám pro vás návod, jak nejlépe jantar v Polsku najít. Co je to jantar?

Jak vzniká příliv a odliv? Ačkoliv se nám Měsíc na noční obloze zdá být jen pasivním pozorovatelem, není tomu tak. Právě příliv a odliv je způsoben jeho gravitační silou. Měsíc přitahuje vodu na přivrácené straně Země k sobě, čímž vytváří vzdutí (příliv). Zároveň však díky odstředivé síle vzniká druhé, protilehlé vzdutí na opačné straně planety. Země se pod tímto gravitačním „zduřením“ neustále otáčí, což způsobuje, že se přílivová vlna (tzv. slapová vlna) posouvá po pobřeží kontinentů.

autor: Lenka Kadlíková Když se na přelomu 80. a 90. let svět začal dusit v emisích z uhelných elektráren, odpovědí nebylo jediné globální řešení. Zatímco západní Německo vsadilo na technologický diktát a autoritu státních norem, Amerika pod tlakem nedobytné uhelné lobby vynalezla obchodovatelné emisní povolenky. Postkomunistické Československo, bez luxusu času a tržních nástrojů, zvolilo cestu, při níž stát jako vlastník i regulátor v jedné osobě doslova zavelel k nápravě.