sinopsis.cz

1. července vstoupil v Číně v platnost „Zákon o národním sjednocení a pokroku“, který legalizuje asimilační praktiky vůči národnostním menšinám. O jeho projednávání v parlamentu jsem psala v březnovém Postřehu. Nic dramatického se po 1.

Když v roce 2014 tehdejší český prezident Miloš Zeman během své návštěvy v Pekingu prohlásil, že se přijel „poučit, jak se stabilizuje společnost“, nebrali to příliš vážně ani mnozí jeho příznivci. Jenže o dvanáct let později je právě „udržení stability“ (维稳) jedním z žádaných vývozních artiklů čínského režimu. V čínské terminologii tento výraz znamená primárně udržení společenské stability, tedy stability režimu.

Živá pochodeň před sídlem Spojených národů Dvaapadesátiletý Tibeťan Lobzang Paldän, známý také jako Lobga Rangcän, se ve čtvrtek 2. července upálil před sídlem OSN v New Yorku. Před svým činem zveřejnil video, v němž vyzval Tibeťany k větší aktivitě na podporu nezávislosti Tibetu a odsoudil nový čínský zákon o etnickém sjednocení a pokroku, který posiluje tlak na jednotnou čínskou identitu a omezuje kulturní, jazykovou i náboženskou svébytnost nečínských národnostních skupin, včetně Tibeťanů.

Legalizace asimilace menšin V Číně začal 1. července platit nový zákon o urychlení etnického sjednocení a pokroku, který Peking oficiálně představuje jako nástroj k posílení soudržnosti mezi jednotlivými etniky a k upevnění společné čínské identity. Ve skutečnosti však zákon zapadá do dlouhodobé národnostní politiky Si Ťin-pchinga, která postupně stírá rozdíly mezi etnickými skupinami a nahrazuje je konceptem jednotného „společenství čínského národa“.

Čína od 1. července zavádí nový zákon o etnickém sjednocení a pokroku. Normu, kterou letos v březnu schválilo Všečínské shromáždění lidových zástupců, prezentuje Peking jako opatření, jež má posilovat soudržnost mezi různými etniky a upevňovat společnou čínskou identitu.

EU chce přitvrdit vůči Číně Lídři členských států na summitu 18. a 19. června vyzvali Evropskou komisi, aby přišla s účinnějšími nástroji proti rostoucí obchodní nerovnováze a závislosti na čínských dodávkách. Tlak sílí hlavně od Francie, Itálie, Nizozemska a Litvy, zatímco Německo a Španělsko jsou opatrnější kvůli exportu a čínským investicím.

Peking slibuje spravedlivější světový řád, realita je méně přesvědčivá Čínská Státní rada ve středu vydala bílou knihu s názvem „Budování spravedlivějšího a racionálnějšího systému globální správy: čínské koncepce, iniciativy a kroky“.

Hlavním výstupem květnového setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem bylo uzavření tzv. „konstruktivního vztahu strategické stability“ (čínsky 建设性战略稳定关系) mezi dvěma velmocemi. Podle odborníka na Čínu Billa Bishopa je to vůbec poprvé, kdy americká administrativa přistoupila na rámec navržený čínskou stranou.

Si Ťin-pching po sedmi letech v KLDR otevírá „novou kapitolu přátelství” Nedlouho poté, co generální tajemník Si Ťin-pching v Pekingu přijal Donalda Trumpa a Vladimira Putina, zamířil na svou první letošní zahraniční cestu do severokorejského Pchjongjangu. Kim Čong-una navštívil poprvé po sedmi letech při příležitosti 65. výročí uzavření Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Čínou a Severní Koreou, která obě strany zavazuje ke vzájemné obraně v případě napadení.

V těchto dnech uplynulo třicet sedm let od masakru na náměstí Tchien-an-men. Tehdy na příkaz nejvyššího vedení komunistické strany zaklínající se tím, že je u moci z vůle lidu, čínská armáda nesoucí hrdé jméno „lidově osvobozenecká“ vyjela s tanky na hlavní pekingský bulvár a střílela do lidí ostrými náboji.