Techfocus

Před 6500 lety vybudovali lidé na místě dnešních Chlebů téměř kruhové ohrazení o průměru 230 metrů. Součástí byl podle vědců z katedry archeologie FF ZČU více než 2,5 metru hluboký příkop a dvanáct nepravidelně rozmístěných vstupů. Kruhová ohrazení nejsou pro toto období v našem regionu vůbec známá, už v tom je tato lokalita mimořádná. Navíc rozmístění vstupů není náhodné. Jejich geometrie vytváří systém, který umožňoval sledovat nejvýznamnější okamžiky slunečního i měsíčního cyklu.

Toto dosud přehlížené téma nyní zkoumá tým Ústavu dějin umění Akademie věd ČR. Jen několik týdnů poté, co svět obletěla zpráva o vynálezu daguerrotypie, se začal o novou zobrazovací metodu zajímat i zmíněný rakouský kancléř Klemens V. L. kníže Metternich-Winneburg. Slavný politik a diplomat totiž patřil k prvním aristokratům, které fotografie nadchla. Díky svému postavení navázal kontakt přímo se spoluvynálezcem Louisem J. M. Daguerrem a získal od něj velkoformátovou daguerrotypii s motivem zátiší.

Česko patří mezi země, kde může být kombinace vyšších teplot, většího výparu a nepravidelných srážek stále významnějším problémem. Nejcitlivější mohou být podle studie především teplejší a sušší oblasti jižní Moravy, Polabí nebo Žatecka a Lounska. Právě zemědělská půda je přitom jedním z míst, kde se změna může projevit velmi rychle. Vyšší teploty zvyšují výpar vody a plodiny tak během vegetační sezony potřebují více vláhy.

Od roku 2010 si tak Česko polepšilo o pět procentních bodů, což je zdaleka nejvýraznější zlepšení ze všech zemí Evropské unie. Vyplývá to z aktuální analýzy založené na datech Eurostatu a ČNB. Hlavním motorem obratu je nástup českého kapitálu. Hrubý domácí produkt (HDP) měří, kolik bohatství se na území Česka vytvoří.

Dnes už ale tak jednoduchý obrázek neplatí. Čína se do závodu o nejvýkonnější AI modely opřela naplno a rozdíl mezi oběma zeměmi se rychle zmenšuje. Podle Stanford AI Indexu 2026 činil letos v březnu rozdíl mezi nejlépe hodnoceným americkým a čínským modelem už jen 2,7 procenta. A nejde o jednorázový výkyv. V průběhu posledního roku si americké a čínské modely v některých testech několikrát vyměnily první místo.

Podle nové studie Evropské jižní observatoře by kolem Země nemělo obíhat více než 100 000 slabě svítících družic, které nejsou viditelné pouhým okem, aby byla zachována naše schopnost pozorovat noční oblohu pomocí moderních dalekohledů. Tato studie jako první vypočítala, do jaké míry by velké a jasné konstelace družic, které rovněž vyvolávají obavy ohledně jejich dopadů na zdraví a životní prostředí, ovlivnily astronomická pozorování tím, že by noční oblohu zesvětlily.

Evropská směrnice o právu na opravu vstoupila v platnost už v červenci 2024. Členské státy ji mají promítnout do svých zákonů a nová pravidla začít uplatňovat právě od 31. července 2026. Pro spotřebitele má být změna hlavně praktická. U vybraných spotřebičů se budou moci na výrobce obrátit i po skončení záruční doby. Oprava má proběhnout v přiměřeném čase a za přiměřenou cenu, snáze dostupné mají být také náhradní díly a informace o servisu.

Majitelé těchto technologií už nemusí pouze řešit, kolik elektřiny spotřebují. Mohou také rozhodovat, kdy ji odeberou ze sítě, kdy ji uloží do baterie, kdy využijí vlastní výrobu a za jakých podmínek nabídnou své přebytky k výkupu. S tím souvisí zásadní otázka: Dává v takové domácnosti stále smysl fixní tarif, nebo je výhodnější využít spotové ceny? Fixní tarif je podle ERÚ tradičně vnímán jako bezpečný přístav.

V tuzemsku bude pozorování úkazu zprostředkovávat řada veřejných hvězdáren. S příchodem noci pak začnou být podle webu Astrofyzikální ProGResy pozorovatelné také meteory z meteorického roje Perseid, který vrcholí právě ze středy 12. na čtvrtek 13. srpna. Roj bude mít ideální pozorovací podmínky, protože Měsíc bude krátce po novu a nebude svým svitem rušit noční oblohu. Jak vzniká zatmění Slunce?

Obíhá totiž kolem hnědého trpaslíka, objektu většího než planeta, který obíhá kolem hvězdy CD-35 2722. Pokud se toto zjištění potvrdí, mohlo by se jednat o první „měsíc“ objevený mimo naši sluneční soustavu. Kevin Hoy, hlavní autor studie zveřejněné v časopise Nature, popisuje systém, který měsíce analyzoval, jako „super divný“ ve srovnání s naším vlastním. Největším a nejhmotnějším objektem v tomto mladém systému je hvězda CD-35 2722, která má přibližně poloviční hmotnost Slunce.