Is this you? As a journalist, you can create a free Muck Rack account to customize your profile, list your contact preferences, and upload a portfolio of your best work.
Claim your profile
Articles by Jakub Rákosník
Podivuhodně zapomenutý
František Ladislav Rieger (1818–1903) je až překvapivě zajímavým materiálem pro historiky. Nikoli proto, že by jeho osudy vzbuzovaly kontroverze a rozrušovaly veřejnou debatu ještě ve 21. století. Je podivuhodné, jak nezpochybnitelný národní vůdce – přinejmenším v sedmdesátých a osmdesátých letech 19. století – mohl upadnout do zapomnění. Právě této otázce se věnuje Pavel Máša ve své odborné monografii.
Dějiny Komunistické strany Československa I (1921–1939)
Komentáře knihy Dějiny Komunistické strany Československa I (1921–1939) Přidat komentář Zavřít Vypněte si reklamy na Databázi Za 99 Kč vám vypneme všechny reklamní bannery na CELÝ ROK: Chci vypnout reklamy Nebo se staňte členem DK Premium a využijte Databázi naplno - více o DK Premium
Leonide Iljiči, co mám dělat?
Literatura••9 minut Jak reformní komunisté v roce 1968 postupně ztratili kontrolu nad situací Pražské jaro 1968 dodnes patří k traumatům naší kolektivní paměti. S připomínkou okupace vojsky Varšavské smlouvy, k níž došlo v noci z 20. na 21. srpna, pravidelně vyvstávají otázky zrady, odpovědnosti elit i zmařených nadějí na lepší život. Letos je můžeme promýšlet o něco snadněji – přinejmenším díky tomu, že je k dispozici 19.
Malé velké dějiny
Když se útlý nenápadný svazek jmenuje Velké ekonomické dějiny, člověk zpozorní. A nezachrání to ani podtitul Stručná verze. Původní anglický název knihy, která vyšla předloni, byl mnohem upřímnější: Nejkratší dějiny ekonomie. A lépe vystihoval poselství, jež do ní vtělil australský ekonom a vysoký státní úředník Andrew Leigh. Neusiluje o zahlcení faktografií hospodářských dějin a nenapsal systematickou učebnici. Chtěl přispět ke změně způsobů našeho myšlení a nahlížení na dějiny.
Než vznikla Evropa
Evropanství je dnes hojně přetřásanou kategorií, ať už mu přisuzujeme jakýkoli význam. Někdo přitom klade jeho kořeny k univerzalistickému osvícenství, zatímco jiní kamsi k rozhraní mezi raným a vrcholným středověkem kolem roku 1000, kdy se zformoval Západ jako kulturní oblast odvozená od římského katolicismu. Další vykračují až k řecko-římským kořenům. A ti, kteří jsou ochotni jít ještě dále do minulosti, mluví o židovsko-křesťanské civilizaci.
Beneš v hlavní a jediné roli
Literatura••8 minut Jak bude fungovat pokus o léčbu kolektivní neurózy Nedávný sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení opět oživil intenzivní vzpomínání na období třetí republiky, s níž má dnešní česká společnost stále nevyřízené účty. Kdyby neměla, nekonaly by se osmdesát let po skončení války rozhořčené debaty šermující slovy jako vlastizrada. Shodou okolností do této doby vstoupil Pavel Kosatík svou knihou O tom Benešovi, na níž dlouho pracoval.
Kapitalismus na kolenou - Dopad velké hospodářské krize na evropskou společnost v letech 1929-1934
O knize Kapitalismus na kolenou - Dopad velké hospodářské krize na evropskou společnost v letech 1929-1934 Kniha pojednává o období tzv. velké hospodářské krize 30. let 20. století, která zásadním způsobem ovlivnila chod světových dějin. Zabývá se možnými příčinami, dramatickým průběhem i následky tohoto hospodářského fenoménu, ke kterému se dnes ekonomové znovu vrací v kontextu aktuální krize evropské a americké ekonomiky.
A jak bych obstál já?
Rozdmýchání konfliktů kvůli sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně oživilo i zájem o druhou světovou válku a vzpomínání na jednu z nejtragičtějších zkušeností 20. století. Neplodná sněmovní debata pak věci dodala ještě patřičnou jiskru. Namísto zaklínání se historickou pravdou a nespornou faktografií by však možná diskutujícím prospělo udělat si ideologický Turingův test. Tedy zkusit obhájit názor protistrany tak, aby pro ni bylo takové vysvětlení událostí akceptovatelné.
Hrdost i malá prestiž
Objemná kniha nazvaná Podnikání v českých zemích má podtitul Od českého groše po akciové společnosti. Její chronologický záběr je však ještě širší. Groš se objevil až na počátku 14. století, zatímco svazek – nakolik to prameny dovolují – se snaží zasahovat ještě pár stovek let hlouběji do raného středověku. V opačném směru se pak chronologie knihy uzavírá ekonomickou transformací devadesátých let a jejími důsledky.
Na konci 30. let dvacátého století vydávalo Československo na obranu víc než Británie nebo USA
Když se dostal v sousedním Německu v roce 1933 k moci Adolf Hitler, začalo Československo - zpočátku nijak spěšně - zvyšovat výdaje na obranu. Pokud bychom se podívali na růst výdajů ve vztahu k národnímu důchodu (veličinu HDP tehdejší česká statistika nevyužívala), vypadají následovně: v roce 1934 podíl vojenských výdajů činil 3,4 procenta a o čtyři roky později však už už 11,4 procenta. Prezident Edvard Beneš na cvičení protiletadlové obrany 9. června 1938.
Vědecké popření svobodné vůle
V roce 2023 známý americký neurobiolog Robert M. Sapolsky vydal kontroverzní knihu Determined, která se relativně rychle dočkala i českého překladu. Autor se označuje za radikála, jehož názory sdílí jen malá část vědců. A prý v ní ani nechce přesvědčit každého čtenáře, že svobodná vůle neexistuje: „Bohatě mi stačí, pokud jsem něčí víru ve svobodnou vůli významně naboural.
Cizí oči lépe vidí
Zatímco s historiky, lingvisty a literárními vědci udržuje dánský bohemista Peter Bugge dlouhodobě intenzivní styky a jako častý návštěvník Česka a účastník mezinárodních konferencí již bezmála vrostl do české expertní komunity, v širší čtenářské obci zůstává jeho jméno známo málokomu. Soubor studií nazvaných jednoduše České světy, tedy jeho první odborná kniha v českém jazyce, snad toto změní.
Každý mrak má stříbrný okraj
Čtete článek z tematického bloku Jakou lekci z historie si teď vzít?, která vyšla v Respektu 7/2026. ➡️ Rozcestník S obvyklou dějepisnou výbavou ze školy si zpravidla nepřipouštíme, že dějiny světa jsou velkou plynoucí řekou odnikud nikam. A jsme to my, kdo do tohoto proudu vsazujeme periody, jako například středověk či modernitu, abychom se v něm nějak vyznali. Obdobně i naše současné zájmy určují, zda se vůbec něčím z minulosti zabýváme a zda to hodnotíme kladně, nebo záporně.
Obhajoba reakcionáře
Klemens von Metternich (1773–1859), rakouský ministr zahraničí a posléze státní kancléř, v českém historickém povědomí příliš nerezonuje. Jeho éra je dávno pryč a stejně tak problémy, které řešil – navzdory příležitostným, poněkud klopotným snahám využívat Habsburskou monarchii jako inspiraci pro multietnické soužití v rámci EU. Naše povědomí o něm utvářejí školní učebnice, v nichž převládá negativní obraz konzervativního politika bránícího snahám českých obrozenců.
Věčný barbar před branami
Literatura••5 minut Historie Říma očima těch, kteří byli a jsou divocí a cizí I v českém tisku se opakuje analogie mezi imigrací do prostoru Evropské unie a přesuny barbarů na území západořímské říše, jež měly nakonec vést k jejímu pádu. Jakkoli je tento příměr sporný, obraz „barbarů před branami“ obvykle dobře plní svou funkci: vystrašit místní obyvatelstvo. Lidé jsou pak povolnější poslouchat autoritativní vůdce, kteří ve jménu ochrany a bezpečnosti omezí jejich svobodu.
Jak skopnout Tondu ze štaflí?
Literatura••8 minut Velké dějiny o období tání umějí citlivě vyložit i to, proč se široké vrstvy obyvatelstva proti komunistickému panství nemínily bouřit Dlouho očekávaný osmnáctý svazek Velkých dějin zemí Koruny české se letos konečně dočkal vydání. Po dlouhých diskusích a proměnách autorského kolektivu se období 1956–1967 nakonec uvolil sepsat pracovník Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Jiří Suk.
Víc než obchod
Historik Petr Charvát náhle zemřel v roce 2023, ale stihl ještě dokončit knihu, která nedávno posmrtně spatřila světlo světa. Není to přitom úplná novinka. Již v roce 1998 vydal její původní verzi pod názvem Dálkový obchod v raně středověké Evropě.
Krčmy, hazard, zbožnost
Domácí dějepisectví nabízí zajímavou syntézu o dějinách křesťanství v českých zemích. Hlavnímu editorovi (a autorovi) Jiřímu Mikulcovi se pro ni podařilo dát dohromady vynikající kolektiv, jeho jádro tvoří pracovníci Akademie věd ČR. Jde o špičkové badatele ve svých oborech a sympatická je i generační skladba zahrnující v principu všechny věkové kohorty dnešní badatelské obce.
Vyprahlé říše a zamrzlé trůny. Nerozumíme našim dějinám chybně?
Je životní prostředí tvůrcem lidských dějin? Bez hlubšího zamyšlení by většina z nás na podobnou otázku z patrně odpověděla: ano, životní prostředí je tvůrcem dějin. Jenže tak jednoduché to není. Zvýšení či snížení teploty atmosféry přece pro lidské společnosti nemá předepsané důsledky. Primárně záleží na tom, jak lidé na takovou změnu zareagují. A v těchto scénářích vždy existuje široká paleta možností od úspěšné adaptace přes hlubší transformaci až po totální sebedestrukci.
Komunismus v nás všech
Připomínka okupace 1968 nás obvykle na krátkou chvíli sjednotí, avšak když jinak přijde řeč na komunistické Československo, bývá na nevybíravou hádku spolehlivě zaděláno. Autenticky si ono období přitom pamatuje sotva polovina populace. To ale nevadí. Spolu s následnou postkomunistickou transformací zůstává trvale živou v dnešních politických konfliktech i formování našich politických názorů.
Zrozeni z ohně a peněz
Až budou archeologové odkrývat pozůstatky naší civilizace, patrně dojdou k závěru, že nás ovládalo náboženství peněz. Tohle konstatování však není moralistickou kritikou tržního hospodářství, nýbrž snahou o sociologické porozumění, jak funguje soudobá společnost. Tímto směrem vykročil irský finanční analytik David McWilliams, který od devadesátých let patří k předním popularizátorům ekonomie.
Dějiny Komunistické strany Československa I (1921–1939)
O knize Dějiny Komunistické strany Československa I (1921–1939) KSČ představovala v československých a českých dějinách 20. století důležitou politickou sílu. Vznikla v roce 1921 z plurality rozličných uskupení, v níž levicová opozice uvnitř sociální demokracie hrála sice ústřední, nikoli však výlučnou roli. V první polovině 20. let se tato nová masová strana etablovala a stabilizovala. Ve druhé polovině 20.
Utajený Zlín
Snad každé větší město v Česku má své dějiny v podobě více či méně reprezentativní syntézy. Nicméně i zde se občas objeví něco mimořádného, jako jsou Dějiny města Zlína. Vydavatel to ovšem nikomu neulehčuje: na dva objemné svazky není snadné v běžném prodeji narazit. Škoda že nevěnoval na reklamu a distribuci víc prostředků, když už z jeho popudu vzešla rozsáhlá unikátní práce.
Když dějiny člověka napíše Indiana Jones
Co jsme zač a odkud jsme se na světě vlastně vzali, to jsou otázky, které tu a tam přepadnou každého, komu o samotě přijde na mysl tázání se třeba po smyslu individuálního lidského života a jeho místu v rámci veškerenstva. A soudobá vědecká kosmologie nám v pocitu nicotnosti nebývá zrovna nápomocná.
Kosmova kronika stále fascinuje
Náš nejobsažnější pramen k dějinám raného středověku se stále těší zájmu čtenářskému i badatelskému. Nejnověji mu věnuje pozornost Martin Wihoda, medievista tradičně spojovaný s Masarykovou univerzitou. Zájem vědců ve vztahu ke Kosmovi se obvykle liší od čtenářského. Zatímco většina laických zájemců má kroniku za zdroj anekdot z našich nejstarších dějin, odborníky fascinují jiné otázky.
Oživit směs jazyků, etnik a víry
Literatura••5 minut Dějiny východoevropské mozaiky jako záplava anekdot Neradi si připouštíme, že i pojmy mají své dějiny a jejich význam se v čase proměňuje – a to leckdy dost zásadně. A co je to „Západ“, rozhodně není samozřejmé; Donald Trump nám to ostatně pravidelně připomíná. Vymezování Východu přitom není o nic stálejší a jednoznačnější. A americký novinář Jacob Mikanowski nám v knize Sbohem, východní Evropo vnese do terminologie ještě větší zmatek.
Řecký hrdina Beneš
V knize Apoštol demokracie nenajdeme „tradiční“ vášnivé debaty o míře individuální viny Edvarda Beneše ohledně vývoje v letech 1938–1948, v nichž obraz druhého prezidenta osciluje od moudrého vůdce až k demiurgovi všeho zlého, co Československo tehdy i později potkalo. Historik Pavel Dvořák studuje dobovou národní mytologii a to, jak se Beneš stal její součástí. Cílem není jeho druhý život; to, jak dotyční žijí v paměti následujících generací. Příběh naopak končí s hrdinovou smrtí.
Opakující se vzorce
Kultura••5 minut Můžeme předvídat nestabilitu a rozpad společnosti? Svůdná touha nahlédnout do budoucnosti provází člověka od nepaměti. A vymyslel pro tento cíl nespočet metod: od věšteb přes astrologii po moderní vědu. V současné akademické historiografii panuje přesvědčení, že z poznání minulosti nelze usuzovat na budoucnost – alespoň pokud se chceme ještě pohybovat v hranicích vědy. Dějiny se navíc nikdy neopakují.
Lidstvo a fenomén migrace jsou od sebe neoddělitelné
Jean-Paul Demoule, emeritní profesor pařížské Sorbonny, je v českém prostředí znám leda v nepočetných kruzích odborníků. Jako archeolog svou kariéru věnoval prehistorickým tématům: výzkumům Galů, neolitu či šíření Indoevropanů a jejich jazyků.
Nikdo to tu nepřežije. Přesto nemá smysl jen složit ruce do klína a čekat
Zakusit si pocit vlastní bezvýznamnosti dokáže člověk, onen údajný pán tvorstva, mnoha způsoby. Nemusí hned nutně brát do ruky Starý zákon, aby se dočetl, že prach je a v prach se obrátí. Podivuhodně efektivní metodou může být také četba „hluboké historie“ (deep history). Je to žánr, který se až do nedávna pohyboval mimo rámec konvenčního dějepisectví.
Historie ještě dlouho neřekne o devadesátých letech poslední slovo
Historikové s ohledem na dostupnost archivních zdrojů obvykle ctí třicetiletou lhůtu, než začnou nějaké období považovat za doménu svého studia. Mladší události a procesy raději ponechávají příbuzným oborům sociálních věd, jako jsou politologie či sociologie. Devadesátá léta se tak pozvolna přesouvají do zájmu historické vědy teprve nyní a seriózních knih na toto téma pozvolna přibývá. Jedním z takových příspěvků – na pomezí vědy a popularizace – je i loni vydaná kolektivní práce Věčná devadesátá.
Než 28. říjen nebude nikoho zajímat
Státní celky i politické režimy obvykle mívají zakladatelské mýty. V ideálním případě posilují sounáležitost občanstva a jeho ochotu chovat se k existujícímu uspořádání loajálně. Jak ale vědí Češi a Slováci, narativy vztahující se ke vzniku založení společného státu nakonec obyvatelstvo mohou spíše rozdělovat.
Globální, nikoli temný středověk
Válka ve středověku se – alespoň na první pohled – nezdá být zrovna interesantní četbou, pokud člověk není nadšeným fanouškem vojenských dějin. Navíc v rámci seriózní odborné produkce existují nikoli ještě beznadějně zastaralé české překlady na podobné téma od světoznámých autorů.
Dům padlých ideálů
Litvínovský Koldům je vnímán kontroverzně. Na jedné straně bývá považován za symbol budování socialistické společnosti, které se nepovedlo stejně jako experiment kolektivního bydlení. Jiní jej naopak vnímají jako úspěšné vyjádření architektonické originality a emancipačních ambic modernismu. Nebyl zdaleka jediným na světě, dokonce ani v Česku.
Jak liberálové podlehli Hitlerovi
Dodnes je fascinující otázkou, jak se mohlo stát, že tolik kdysi liberálních voličů dalo dobrovolně hlasy Hitlerovi a vyneslo ho tak k moci. Americký historik Eric Kurlander v monografii Cena vyloučení nabízí vysvětlení. Je to jeho prvotina, která vyšla anglicky již v roce 2006, a mezitím ji předběhly české překlady jeho pozdějších knih: Život s Hitlerem (česky 2020) věnovaný liberálům v éře třetí říše a Hitlerova monstra (česky 2021) o vztahu nacionálního socialismu k nadpřirozenu.
Třicetiletá válka bez lakování
Nakladatelství Paseka se pustilo v roce 2021 do sympatického projektu. Vytvořilo řadu Stručná historie, v níž v populární, čtenářsky přístupné formě vydává přehledové práce o významných obdobích – alespoň prozatím – českých dějin. Po Husitské revoluci od Petra Čorneje (2021) a Temnu Ivany Čornejové (2022) se objevil další titul. Je věnován třicetileté válce a jeho autorem je historik Jan Kilián působící hlavně na univerzitách v Plzni a v Hradci Králové.
Každá doba má své pouštění žilou
I. Vyberte si délku předplatného Roční digitální předplatné (ušetříte 360 Kč)130 Kč měsíčně Měsíční digitální předplatné 160 Kč měsíčně Chci uplatnit slevu pro studenty a učitele Chci uplatnit slevu pro seniory a ZTP/P II. Vyberte si něco navíc Chci tištěné vydání Respektu časopis každý týden ve vaší schránce 70 Kč měsíčně Chci jednorázově přispět Respektu Chci se stát členem Klubu Respektu Dostanete speciální vydání Respektu poštou (4x ročně) i digitálně.
Dezoláti minulých věků
Vydání knihy je poněkud překvapivé. Nebývá časté, aby se překládala takhle stará zahraniční odborná literatura. Vždyť původní anglické vydání spatřilo světlo světa již v roce 1959. Od té doby vyšla již doslova záplava studií o nejrůznějších historických formách sociálních hnutí. A zvláště postkoloniální metodologie rozšířila pozornost do mnoha koutů globalizujícího se světa, zatímco tato kniha zůstává uzavřena v evropském horizontu.
Pavěda aneb sociologie jako terč útoků
Když nám někdo řekne, že to, v čem jsme vyrostli, nejsou nezpochybnitelné pravdy, většina lidí to neuslyší ráda. Narušení našich představ týkajících se toho, jak svět funguje a jak se v něm věci správně mají, nebývá příjemným zážitkem. Podrývat představy o světě, které vycházejí pouze z naší bezprostřední zkušenosti, je ovšem úkolem jakékoli vědy – i té přírodní. Máme až příliš hluboko zažité ono biblické Matoušovo: „Ať je tedy vaše slovo ‚Ano‘ ano a ‚Ne‘ ne.
My, Slované
I. Vyberte si délku předplatného Roční digitální předplatné (ušetříte 360 Kč)130 Kč měsíčně Měsíční digitální předplatné 160 Kč měsíčně Chci uplatnit slevu pro studenty a učitele Chci uplatnit slevu pro seniory a ZTP/P II. Vyberte si něco navíc Chci tištěné vydání Respektu časopis každý týden ve vaší schránce 70 Kč měsíčně Chci jednorázově přispět Respektu Chci se stát členem Klubu Respektu Dostanete speciální vydání Respektu poštou (4x ročně) i digitálně.
Ten, který nepodepsal
Kultura Životopis Františka Kriegla je čtivý i vědecký přínosný K řadě kvalitních vědeckých biografií komunistických pohlavárů různého ražení vydaných v poslední době – jmenujme Gustáva Husáka, Ladislava Štolla, Ladislava Novomeského či Luisu Landovou-Štychovou – nyní přibyl rozsáhlý životopis Františka Kriegla. Jeho autor Martin Groman již dokázal historické nadání zdařilou monografií věnovanou dalšímu z těžko zařaditelných komunistů a chartistů Stanislavu Budínovi (ÚSTR, 2016).
Proč nás pořád fascinuje osud neznámého mlynáře z 16. století
Esej Carlo Ginzburg byl s knihou Sýr a červi ve správný čas na správném místě Objednejte si k odběru newslettery a informační servis Respektu Historickým dílům se stává jen výjimečně, aby si získaly dlouhodobou oblibu a dočkávaly se opakovaných reprintů. Jedním z těchto případů je i kniha italského historika Carla Ginzburga Sýr a červi, která spatřila světlo světa již v roce 1976. Českého překladu se sice dočkala až v roce 2000 péčí nakladatelství Argo.
Západ přišel o vnitřní mír, ale dějiny naštěstí ještě nekončí
Philipp Ther je známý rakouský historik, jehož patrně nejvíce diskutovaným dílem byly dějiny Evropy po roce 1989, které vyšly česky pod názvem Nový pořádek na starém kontinentě. Na ni také nejnovější esejistický Jiný konec dějin navazuje; Ther se tu vyrovnává se současným vývojem.
Vzdělaný žalář
Zažitý obraz habsburské monarchie jako žaláře národů je v posledních desetiletích v povědomí obyvatel Česka na ústupu. Namísto něj však vystupují idealizace Rakouska-Uherska a konstrukce, jak by bývalo 20. století mohlo být ve střední Evropě příjemným obdobím, pokud by k rozpadu impéria nedošlo, stejně jako fantazie o zlatých českých ručičkách a ekonomickém rozvoji pod žezlem posledních Habsburků. Méně často se ovšem takové úvahy opírají o relevantní data. Americký bohemista Gary B.
Lidstvo čeká skvělá budoucnost
I když věda – a to zvláště kvantová fyzika – dokázala přinést fundamentální pochyby ohledně univerzálního času objektivně plynoucího ve stabilním rytmu, pro jeho vnímání v našich životech to má pramalý význam. Teror náramkových hodinek s vteřinovou ručičkou neúprosně postupující stále kupředu a soustavný pocit, že „nestíháme“, patří k důvěrně známému existenciálnímu pocitu drtivé většiny z nás.
Kdo je tady realista?
Slavný scenárista a režisér Richard Curtis kdysi zamířil na citlivé místo našeho způsobu porozumění druhým i sobě samým, když prohlásil: „Když natočíte film o tom, že muž unese ženu a na pět let ji připoutá k topení – což se v dějinách lidstva stalo asi jen jednou –, říká se tomu tvrdě realistická analýza společnosti.
Když nám o Praze vypráví cizinec
Lze říci, že Praha je pro předního amerického bohemistu srdcovou záležitostí. Již v roce 2007 publikoval Bryant knihu o protektorátní dějinách metropole, jež se o pět let později pod názvem Praha v černém dočkala i české mutace (Argo, 2012). Mezitím se Praha průběžně objevovala v řadě jeho dílčích vědeckých studií, aby se k hlavnímu městu České republiky znovu vrátil ve své nejnovější monografii. Kdo je tady doma?
Hitler opět jinak?
Málokterá postava moderních dějin se může chlubit takovým množstvím pozornosti, kterou mu věnují spisovatelé nejrůznějších žánrů. Nyní se i český čtenář dočkává další rozsáhlé práce o vůdci třetí říše z pera britského historika Franka McDonougha. Autor není v této problematice začátečníkem, překlad jeho knihy Gestapo si mohli čeští čtenáři vyzkoušet již v roce 2016 díky nakladatelství Vyšehrad.
Doba temna jako ideologický výmysl
Ivana Čornejová, přední znalkyně raného novověku, vydala nenápadnou popularizační knížku v nakladatelství Paseka, nazvanou jednoduše „Temno“. Nemá ambici být polemikou ani přinášet nějaká nová zjištění. Spíše v populární formě širšímu publiku nabízí stručné shrnutí základní faktografie, přičemž se snaží vystříhat krajních interpretačních pozic, na které odborná historiografie a ještě více populárně naučná literatura byly v minulosti tak bohaté.
Život dětí a jejich rodičů v proměnách staletí: co je vlastně normální?
Historie se už dávno nezabývá jen dějinami válek, mezinárodními vztahy, údajnými velikány dějin či sepisováním mravokárných pojednání o „pravdách“, jež nesmí být znásilňovány ani zamlčovány. Během druhé poloviny 20. století se naopak staly běžným a stále populárnějším předmětem zkoumání dějiny každodenního života obyčejných i těch méně obyčejných lidí.
Show More
loading
Actions
Is this you?
As a journalist, you can create a free Muck Rack account to customize your profile, list your contact preferences, and upload a portfolio of your best work.Get in touch with Jakub
Contact Jakub, search articles and posts on X, monitor coverage, and track replies from one place.
Learn more about Muck Rack