Steven Barnes

O knize Děti Heorotu Před dvaceti lety vedli kolonisté na planetě Avalon zoufalou válku proti strašlivým grendelům. Boj byl krvavý a brutální, ale lidé nakonec zvítězili a vybudovali si bezpečný přístav ve svém hlavním městě ostrova, Kamelotu. Nyní kolonie vzkvétá, ale zároveň se rozevírá hluboká propast mezi těmi, kdo až příliš dobře pamatují hrůzy gredelí války, a mladými, kteří touží po vzrušení a dobrodružství a sní o tom, že již brzy získají celou planetu pro lidský rod.

O knize Odkaz Heorotu Ve vzdálenosti mnoha světelných let od Země dříme neskutečná hrůza. Čas pomalu plyne, nové hvězdy se rodí a staré umírají, až v nevýznamném čase mezi jejich smrtí a životem přicházejí na velkou planetu Tau Ceti čtyři dvě stovky mužů a žen s cílem vybudovat zde soběstačnou kolonii. Součástí výsadku biologů, genetických inženýrů a ostatních je i muž, který nabádá k opatrnosti – plukovník Cadmann Weyland – osamělý válečním mezi cizinci.

Coś w stylu Świata Dzikiego Zachodu Crichtona, ale z hologramami, wątkiem szpiegowsko-morderczym i LARPem. Tak jak ktoś wcześniej pisał, książkę można podzielić na etap nudy, w którym następuje początek i otwarcie i czekanie na grę; etap zachwytu jak już trwa sama gra; etap zmieszania, bo koniec gry jednak nie daje satysfakcji i ostatni etap - bzdurne i pełne hipokryzji zakończenie wątku morderstwa. Naprawdę, gdyby skupić się na samej grze, na wątku LARPowym to byłaby nawet fascynująca rzecz.